planeta země

17. listopadu 2007 v 21:22 |  referáty zeměpis
Zeměpis
Planeta země
Vznik a vývoj Země
Naše sluneční soustava vznikla před necelými 5 miliardami let. Poloměr Země je 6378 km. Měřítkem vzdálenosti v naší sluneční soustavě je astronomická jednotka, což je vzdálenost Slunce a Země.
Země má ve svém středu jádro, kolem něho je plášť a na jeho povrchu je kůra. Nebeská tělesa podobná Zemi se nazývají planety, tělesa podobná Slunci se nazývají hvězdy.
Sluneční soustavu tvoří Slunce a planety obíhající kolem Slunce. Velká tělesa ve vesmíru působí na malá tělesa gravitační silou. Během přetavení Země byla z meteoritů uvolněna voda, uhlík a některé plyny, které vytvořily atmosféru a hydrosféru. První organismy, které vznikly, se nejvíce podobaly dnešním bakteriím a řasám.
Mezihvězdná hmota byla tvořena hlavně kosmickým prachem a meteority. Jedním z prvních druhů větších živočichů, jejichž zkameněliny můžeme dnes nalézt, byly trilobiti.
Život na Zemi
Zmenšenému modelu Země říkáme glóbus. Rozlohou největší světadíl je Asie. Nejhlubší oceán je Tichý;Pacifický oceán.
Všechny světadíly:
- Evropa,
- Asie,
- Afrika,
- Amerika,
- Austrálie,
- Antarktida;Antarktis.
Všechny oceány:
- Tichý;Pacifický,
- Atlantský;Atlantický,
- Indický
- a Severní ledový oceán.
Zeměkoule má tvar koule;geoidu. Měsíc je přirozená družice;oběžnice Země. Zemské póly jsou severní a jižní.
Nejvyšší hora na Zemi je Mount;Mt. Everest.
Nejhlubší příkop je Mariánský příkop v Tichém oceánu.
Protože je Země z vesmíru vidět jako modrá koule, říká se jí Zeměkoule. Myšlená přímka mezi zemskými póly se nazývá zemská osa. Myšlená kružnice, která rozděluje Zemi na severní a jižní polokouli, se nazývá rovník.
Noc a den na Zemi, rok v České republice
V poledne je Slunce na jihu (světová strana). Jedno otočení Zeměkoule kolem osy trvá 24 hodin. Doba, za kterou Zeměkoule oběhne kolem Slunce, se nazývá rok. Země oběhne kolem Slunce za 365 dní a asi šest hodin.
Při jarní rovnodennosti Slunce vychází na východě a zapadá na západě. Přestupný rok nastává každé čtyři roky. Zdrojem tepla a světla pro naši Zemi je především Slunce. V přestupném roce je měsíc únor delší o jeden den. V průběhu roku se čas mění, v létě je v Evropě zaveden čas letní a v zimě čas zimní. Zemská osa je od svislého směru ukloněna přibližně v úhlu 23,5 stupně.
Měsíc, orientujeme se na Zemi
Myšlené kružnice, vedené rovnoběžně s rovníkem se nazývají rovnoběžky. Zeměpisná poloha se udává v jednotkách, které se nazývají stupně. Myšlené polokružnice, které spojují severní a jižní pól, se nazývají poledníky. Poledníky a rovnoběžky tvoří zeměpisnou;geografickou;souřadnicovou síť. Jeden oběh Měsíce kolem Země trvá 28 dní.
Měsíc sám nevydává světlo, ale odráží světlo Slunce. Nejdelší rovnoběžka se nazývá rovník. Úhlová vzdálenost určitého místa od rovníku směrem k pólům;pólu se nazývá zeměpisná šířka. Pomocí poledníků se určuje zeměpisná délka. V roce 1969 přistála poprvé na Měsíci americká kosmická loď Apollo. Rovnoběžky mají tvar kružnic, poledníky polokružnic.
Místní a světový čas, mapa
Časová pásma na Zemi jsou široká patnáct stupňů. Když je v Londýně dvanáct hodin, je v Praze třináct hodin. Nadmořská výška je vzdálenost určitého bodu od hladiny Baltského moře. Mezi časem středoevropským a západoevropským je rozdíl jedna hodina.
Mapa je zmenšené a zjednodušené znázornění krajiny na rovné ploše. Čas v určitém místě na Zemi se nazývá místní. Místní čas na hlavním;nultém;greenwichském poledníku se nazývá světový čas. Jindřichův Hradec je české město, které leží na přesně na poledníku 15 stupňů východní délky. Znázornění kulatého povrchu Země na mapě není úplně přesné, dochází ke zkreslení. Nadmořská výška se na mapě udává v metrech;m.n.m.
Nadmořská výška a výškové rozdíly v krajině, mapy
Členitost krajiny znázorňují na mapě vrstevnice, což jsou čáry spojující místa o stejné nadmořské výšce.
Nížiny jsou na mapě znázorněny zelenou barvou. Pohoří jsou na mapě znázorněna hnědou barvou. Vodstvo je na mapě znázorněno modrou barvou. 1 cm na mapě s měřítkem 1 : 25 000 odpovídá 250 m ve skutečnosti.
Sever je na mapě nahoře. Jih je na mapě dole. Východ je na mapě vpravo. Západ je na mapě vlevo. Soubor map vydaných knižně se nazývá atlas. Základní vrstevnice jsou v mapě obyčejně po pěti metrech. Zesílené vrstevnice jsou v mapě obyčejně po dvaceti pěti metrech.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama